Pocity

Krvavá láska

Kde to jsem?Co je to za místo..moje..moje břicho.Cítím se tak..lehká ale nemůžu se zvednout.

Moje ruka..je.Červená?Mé břicho,taky je červené.Je to krev.
Stratila jsem hodně krve,ležím v kaluži MÉ krve.Nikdo,ani on tu není.Jsem tu jen já ..
"Megan?Megan!!Vstaň!"

Co to je za hlas?Kdo mě to volá?

"Jsi v pohodě?Meg?!Promluv na mě!"
Nevidím ho..ztratila jsem moc krve.Nemůžu otevřít oči a mluvit,aspoň se ho dotknu..jenom dotyk.
"Megan..nezavírej oči."Cítím jak na mou tvář padají slzy toho člověka,cítím jak na mé rty někdo dýchá.Citím jak mě někdo políbil.
"Miluju tě Megan..prosím neodcházej."Jeho hlas je zoufalí,jak moc chci vidět jeho tvář.Ani odpovědět člověku který mě miluje nemůžu odpovědět.Chci..chci se zeptat kdo to je.Musím ho vidět,aspoň na malou chvíli.
"Megan?Slyšíš mě?!Já tě MILUJU!"Zoufale na mě volá..nemůžu se vůbec hýbat.Mé tělo odmítá spolupracovat.

Oči..musím je otevřít.Když je otevřu vidím zelené oči..jsou tak blízko.
"Dívej Magan!Dokážeš to!Neodcházej."Dále..vlasy..jsou...blond.
"Jak..-"Vykašlu krev.Ucítila jsem jak mi s každým písmenem píchne u srdce.
"Dopo..Megan!Dopověz to..!"Musím..kdo to je?Vidím ho,ale..rozmazaně.Když se zaposlouchám,moje srdce pomalu zpomaluje.
"Kdo.."Bolí to"..jsi.."Opět musím zavřít oči a vykašlu krev.
"To jsem já!Nagii!Megan..vydrž!"Po mé tváři mi tečou jeho slzy.
"Ne..neplač."Nepamatuju si ho..za rána do hlavy.Bolí mě hlava..a to není to nejhorší.
"Meg.."Pohladí mě po tváři..jak pro něho musí být těžké.Nevím proč ale,něco,něco cítím.
Né fyzicky,uvnitř.Né..není to ta bolest břicha.Bolí to u srdce .. mám pocit jako bych toho člověka milovala.Ale,já si ho nepamatuju ...