25. Díl
„Ohayo,
Dei-kun,“ usměje se Hin. Spod peřiny se vymotá Deidara. „Ohayo,“
řekne nejistě. „Pořád tě to trápí?“ zeptá se Hinata a
pohladí ho po vlasech. Dei uhne pohledem. Hinata si k němu sedne a
obejme ho. „Nemáš se nad čím trápit,“ řekne. Deidara
zrudne. „Ale ty už nejsi..,“ nedopoví. „Sem ráda, že si byl
moje poprvé,“ řekne Hinata na rovinu. Z Deiový hlavy začala
pomalu stoupat pára. „No, i když hned na prvním rande je to
kousek divný,“ zasměje se Hin.
„To
není vtipný,“ zamumle Deidara, ale neubránil se úsměvu. „Tak
hele. Nemůžeš zato, že začalo pršet a byli sme blízko tvého
domu, tak sme sem šli. Konan mi půjčila nějaký věci, zatím co
se moje mokré šaty prali. Takže sem tady zůstala,“ řekne
Hinata. „Ale je moje vina, že sem s tím začal,“ řekne Dei a
založí si hlavu na ruce. „Kdybych byla proti, tak by se to
nestalo. Omylem si vešel do pokoje, když sem se ještě převlékala.
A stejně to byl tvůj pokoj. Nevěděl si, že sem tam byla,“
řekne Hin a začervená se. „Viděl sem tě nahou,“ zamumle
Deidara. „Já tebe pak taky,“ vytasí protiútok Hinata. „Dobře!
Sme si kvit!““ zrudne Deidara, zvalí Hin na postel a zabrání
ji v namítaní polibkami. Dei se na chvíli odlepil. „Promiň,“
začervená se. „Když si v rozpacích, tak ani nepoužíváš
na konci věty hm,“ zasměje se Hin. „A-Ale používám, HM!“
zrudne Dei. „Jaká sem byla?“ zeptá se Hinata. „Eh?“.
„J-Jaká
sem byla..?“ zopakuje Hinata. Deidara pak pochopil otázku a prudce
se začervenal, i když oba dosáhli rudé barvy nejvyššího stupně.
„Dobrá..,“ zamumle blonďáček.
„Takže
na trojku?“ smutně zaskučí Hinata. „Dostatečná,“ zasměje
se Deidara. „C-Cože?“ vykokce Hin. „Dělám si srandu. Byla si
více než výborná,“ usměje se Dei. Hodnou chvíli se v pokoji
ozývali tiché ozvěny jejich líbaní a hned nato smích. „Co je
tak vtipného,hm?“ zamumle Deidara. „Já nevím..prostě sme to
tak náhle udělali a ani sme na to nebyli připraveni,“ zasměje
se Hinata. Pak si uvědomí, co Hinata řekla.
Oba
nebyli schopni nic říct, až to Hinata neudržela a rozplakala se.
*U
Naruta doma*
Naruto
se probudil na zvonění mobilu. „Moshi, moshi?“ ozve se do
telefonu (Moshi, moshi je něco jako naše prosím nebo haló).
„Ohayo, Naruto-chan,“ zazní melodický hlas Karin.
„Ohayo,“ usměje se Naruto. „Došel si domů v pořádku?“
„No,
když nerátám, že sem zmokl jak kuře a asi budu mít rýmu, tak
jo,“ zasměje se Naruto. Převálí se v posteli, pak se postaví a
vyjde na balkón. Po bouřce byl krásný čerstvý vzduch a ulice už
fičeli, aby byli ozdobené na festival. „Festival začne za pár
hodin a ještě jednou arigato, že si mě doprovodil v tom dešti
domů,“ řekne Karin a bylo slyšet v pozadí, jak se něco kuchtí.
„Copak děláš?“ vyzvědá Naruto. „Snídani,“ usměje se
Karin.
Při
tom slůvku Narutův žaludek podskočil. Uzumaki se vydal dolů
schodmi do kuchyně, kde hezky voněla snídaně. „Ohayo, mami,“
řekne Naruto a sedne si za stůl. Pravdě podobně to bude jeho
mamka,nikdo z jejich rodiny nevstává tak skoro. Minato je strašný
spáč a Naruto to má po něm. Ale teď se Naruto probudil skoro
kvůli Karin. „Tak dobrou chuť, Karin,“
řekne do telefonu.
„Hai,
dobrou chuť i tobě, Naruto,“ řekne za
ním Karin. Naruto se otočí a skoro pustil mobil. „C-Co tady
děláš?“ vykokce. „Už je oběd, Naruto-chan,“ zasměje se
Karin. „Tvoji rodiče odešli, aby pomáhali Ichiraku rámenu s
výzdobou a ostatní naši spolužáci šli také pomáhat jiným
obchodům, protože ta bouře vše ztížila a každá pomoc se cení.
Ty si spal a Kushina mně požádala, abych na tebe dala pozor a aby
sme pak za nimi přišli,“ vysvětluje Karin.
„Aha,“
zamumle Naruto. Uzumaki před něho položí talíř a Naruto
překvapeně vyskočil. „Ty umíš vařit?“ řekne nevěřícím
tónem. „Samozřejmě, že umím! Co si to o mně myslíš?!“
zafuní Karin. Naruto ochutná zeleninu a volské oko a tiše se
zasměje. „Co zas?“ zavrčí Karin. „Vaříš stejně chutné
obědy, jako mamča. Jednou z tebe bude krásná manželka-dattebayo!“
usměje se Naruto a pustí se do jídla. Karin se prudce začervená.
„V-V každém případě, najez se a půjdeme pomáhat,“ zamumle.
Když
Naruto dojedl, podešel zezadu ke Karin, která se věnovala nádobí
a tuze ji obejmul. „Bylo to výtečné. První jídlo, co sem od
tebe dostal,“ řekne. Karin se usměje a otočí se. „Když si
tak spokojený, umyj nádobí!“ usměje se a vloží mu houbu do
ruky. Naruto chtěl namítnout, ale raději potichu umyl nádobí.
„Kdy
začíná festival?“ zeptá se. „Kolem šesté večer, takže
máme víc než pět hodin, aby sme ostatním pomohli, vrátili se
domů převléct se a pak jít na festival,“ řekne Karin a sundá
si zástěru. „Hm,“ zamumle Naruto.
Když
umyl nádobí, šel se rychle osprchovat, oblíknul se a vydal s
Karin pomáhat s přípravami na festival. Na festival, na který se
tak strašně těšil.
Žádné komentáře:
Okomentovat